6x BIV
3x BIS
9x Nom BIS
3x CACE



Na tohoto kocourka nikdy nezapomenu. Vlastně díky jemu jsem beznadějně propadla kouzlu himálájských koček.
Když jsme začali jezdit na výstavy s naší první kočičkou Žanetkou, nikdy by nás nenapadlo, že bychom si pořídili domů kocoura a ještě s "placatým nosíkem!". Můj manžel kočky skutečně nemusel, ale toleroval mi tuto "úchylku" - vlastně mi kočku koupil.
Na výstavě v Rokycanech jsem tam brouzdala a přemýšlela o placatých kočkách, jestli jsou hezké nebo ne - nějak jsem si na ty tváře nemohla zvyknout. A pak jsem ho uviděla - přátelský výraz, kouzelné oči - ač koťátko, byla ho plná klec. Zastavila jsem se a pozorovala. Natočil se ke mě a prostrčil tlapku a chytil mne za rukáv. Chvíli jsem si s ním povídala a šla dál. Obešla jsem kolečko a došla opět k němu. Hned mi podal ruku jako že jsme známí. Tento akt jsme opakovali nespočetněkrát a nakonec jsem se odvážila a nenápadně ukázala manželovi. Paní majitelka si mě všimla a nabídla mi ho do náruče. KONEC!!!
Venoušek mne okamžitě objal, strčil mi svůj nádherně placatý čumáček do ucha a předl a předl.... no - manžel šel tenkrát na velmi dlouhou procházku - pamatuji se, že velmi pršelo. Potom se vrátil - hovořil s paní doktorkou Knoblochovou a vezli jsme si Vašíčka domů.
Celý svùj bohužel příliš krátký život nám dělal jen samou radost, vždy se choval jako gentleman. Jistě tyto pocity má spousta přátel koček. Vašíček byl opravdu ten nejúžasnější kocour a v každém jeho potomkovi hledám aspoň kousek dědy.
Syna Erose - Ríšu jsme si nechali jen proto, že z Venouška přece jen kousek toho kouzla má. Moc na něj všichni vzpomínáme.